Ti kdo bloudí v temnotách
Příběh navazuje na Na začátku byl králík . Chutě a choutky „Dal bych si krocana. Divokého krocana na pomerančích. A k tomu dobré víno ze severu.“ řekl Jan Boleslav neklidně, zatímco žvýkal kus syrové vačice. Bylo po úplňku. Jan Boleslav seděl pod obřím tisem v Querétarském lese a jedl syrové maso, které přinesl Rolf a jeho zvláštní pes. Jan si byl jistý, že Rolf přicestoval do Mexika sám, ve společném podpalubí by těžko takovou potvoru schoval. Takže si ho musel opatřit až v Querétaru v poslední době, kdy často trávil dny a noci mimo kasárna. Jana Boleslava napadlo, že ten pes je možná toulavý a naopak si našel Rolfa. Každopádně teď byli nerozluční a Jan Boleslav měl často pocit, že jim dělá křena. Vztah mezi Rolfem a tím zvířetem dalece přesahoval obvyklý vztah mezi hospodářem nebo lovcem, a jeho psem. Bylo v tom až něco nepřirozeného. „Krocana.“ zopakoval po něm Rolf nepřítomně. Pravou rukou si pohrával s nožem, kterým před chvílí porcoval vačici, a levou...